Tradice českého novinářství

Napsal Maturita (») 10. 12. 2011 v kategorii Literatura, přečteno: 569×

Tradice českého novinářství

-první noviny nesly formu letáků a obsahovaly informace o politických, vojenských a náboženských otázkách

-novinářství se začalo nejvíce rozvíjet v době národního obrození

Po 70. letech se tisk rozdělil na 3 části:

1) oficiální – to co bylo schváleno – Rudé právo

2) exilový – psaná česky v zahraničí

3) samizdatový tisk – samizdat - psané samo na stroji a kopírováno přes kopírák = Černí Baroni

VÁCLAV MATĚJ KRAMERIUS

-velké zásluhy na rozvoji novinářství, psal překlady, cestopisy, kalendáře

-vydává tisk v České expedici (nakladatelství), Noviny:

Kramériusovy c. k. vlastenecké noviny (vycházely 2x týdně do roku 1825)

Pražské noviny

Schonfeldské císařsko – královské noviny

-vydávány byly dále politické a kulturní zprávy, návody pro hospodáře….

-v roce 1808 V. M. Kramerius umírá

FRANTIŠEK LADISLAV ČELAKOVSKÝ

-novinář, redigoval časopis Česká včela – u tohoto časopisu se také zasloužil o dobrou úroveň přílohy

-pracoval v redakci Pražských novin – vydávaly zprávy o domácích zvířatech a zahraničních událostech

JOSEF KAJETÁN TYL

-pracoval jako novinář

-jeho publicistika byla aktuální a bezprostřední

-měl schopnost rychle a lehce tvořit, založil:

Jindy a nyní (časopis, který byl později přejmenován na Květy)

Vlastimil (vlastenecký časopis)

Pražský posel (noviny)

Sedlské noviny (staly se vrcholem Tylovy občanské odvahy a demokratismu, noviny byly určeny venkovu)

Pomněnky

Kritika Máje (zde Tyl kritizuje rozervanost a pesimismus díla Máj)

KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ

-mluvčí publicistických a kulturních potřeb národa

-vstoupil do žurnalistiky kritikou prózy Poslední Čech (kritika bezúčelného vlastenectví), dále pak kritizoval český národní život v Pražských novinách

-časté glosy, úvahy a komentáře v rubrikách tisků, byl redaktorem např.:

Pražský deník

Domácí záležitosti

Zahraniční zprávy

Národní noviny

Šotek

Slovan

-dále psal epigramy, kritiky, proti vládě atd.…

-reportáže: Obrazy z Rus

-po roce 1848 - vrcholné období jeho novinářské činnosti, v tomto roce byly zastaveny Národní noviny, poté vydal knižní soubor zásadních článků K. H. Borovského - ,,duch Národních novin“

-K. H. Borovský vedl neohrožený boj s reakcí, byl zdrojem posily a národního sebevědomí

JAN NERUDA

-nejvýznamnější novinář 2. pol. 19. stol., zavedl moderní podobu fejetonu

-v jeho článcích lze nalézt hloubku pohledu, vtip a lehkost formy

-napsal přes 2 000 fejetonů, které byly publikovány Národních listech (psal v nich, byl velký profesionál, měl vynikající postřeh)

-jeho fejetony vyjadřovaly realistické vidění světa, uspořádal je do 5 svazků podle vlastního výběru, např.:

Studie krátké a kratší

Žerty hravé a dravé

Cestopisné fejetony

-nejznámější fejetony:

Kam s ním

1. máj 1890

Výlet do kraje bídy

Svatojánský jazyk hyne

VÍTĚZSLAV HÁLEK

-byl novinářem Národních listů, psal především fejetony

JOSEF VÁCLAV SLÁDEK

-napsal působivé fejetony z jeho pobytu v Americe

SVATOPLUK ČECH

-pracoval jako novinář, napsal fejetony z Kavkazu a Krymu

JAKUB ARBES

-byl to novinář, přispíval do Národních listů a Šotku

-pro psaní protivládních brožur byl vyhozen a poté i vězněn

-pro své názory musel čelit častým domovním prohlídkám a soudům

-je obdivován pro svou občanskou statečnost a brilantní logiku

JAROSLAV HAŠEK

-psal mnoho humoristických a aktuálních článků v denících a časopisech, publikoval:

Národní listy

České slovo

Humoristické listy

Světozor

Veselá Praha

-mystifikoval čtenáře časopisu Svět zvířat – vymýšlel si zvířata a jejich chování

Sociálně – demokratický a komunistický tisk

-působí zde především přední levicový spisovatelé jako jsou:

Marie Majerová, Ivan Olbracht, Josef Hora, Julius Fučík

-noviny se dělí podle zaměření:

a – pravicové (noviny Venkov)

b – levicové (noviny Rudé právo)

c – střed Lidové noviny, ve 30. letech měly tyto noviny náklad 90.000 výtisků,-z filosofie T.G.M.),

-redaktoři Lidových novin: E. Bass, Karel Čapek, Rudolf Těsnohlídek, Ferdinand Peroutka, Karel Poláček

-literární – Moderní revue x bulvární tisk – Národní politika

EDUARD BASS

-psal veršované komentáře ke dni a byl také novinářem Lidových novin

KAREL ČAPEK

-byl demokrat, psal novinové texty, po jeho smrti byly vydány knižně

-vynikající povídky, fejetony, cestopisné články, zasloužil se o rozvoj sloupku (lit.útvar)

-působil v Národních listech a po té až do konce svého života působil v Lidových novinách

-novinářské činnosti se věnoval též jeho bratr Josef Čapek

-díla: Výlet do Španěl, Zahradníkův rok, Proč nejsem komunistou

KAREL POLÁČEK

-úspěšný novinář, píše fejetony a soudničky (příběh od soudu)

-působil v Lidových novinách

-bojoval proti frázím ,,Žurnalistický“ slovník“

JAN DRDA

-pracoval jako redaktor a po válce se stal předsedou svazu Československých spisovatelů

-působil v Lidových novinách a po válce v Rudém právo

VÁCLAV ŘEZÁČ

-vlastním jménem Václav Voňavka

-během války působil jako redaktor Lidových novin

-po válce se stává redaktorem ,,Práce“

-plní funkci ředitele svazu Československých spisovatelů kde rozhoduje o mnohých kulturních čistkách

FERDINAND PEROUTKA

-největší novinář tzv. čapkovské generace

-je spolutvůrcem moderní žurnalistiky

-odpůrce komunismu

-v exilu ovlivňoval vysokou úroveň českého vysílání Svobodné Evropy, kde byl 10 let šéfem

-působil v novinách a časopisech:

Přítomnost (týdeník)

Lidových novinách (zde byl politickým redaktorem)

Dnešek (týdeník)

Jací jsme (kniha úvah, kterou napsal)

-po roce1948 zrušeno mnoho novin a časopisů, rozšiřuje se exilový a samizdatový tisk

-nejvýznamnějším časopisem se stává exilový časopis Svědectví (=politologický čtvrtletník vydávaný v Paříži publicistou Pavlem Tigridem)

-dalším významným časopisem se stávají Listy (=politologický časopis, vydávaný v Římě Jiřím Pelikánem)

-katolické časopisy: Řád, Akord

-mezi další časopisy patří např. Reportér, Student

-vychází také množství esejů a fejetonů, které píší osobnosti jako např. Václav Havel, Josef Klíma, Pavel Kohout, Ludvík Vaculík

LUDVÍK VACULÍK

-dědic nejlepších tradic českého fejetonu a nejvýznamnější autor

-soubory fejetonů:

Sólo pro psací stroj

Jaro je tady

Srpnový rok

JAROSLAV ĎURICH

-literární časopisy

F. X. ŠALDA

-přispíval do Módního revue, dále pak 9 let vydával noviny Zápisník

-po roce 1948 – zákaz vydávání časopisů s náboženskou tématikou

-v roce 1952 byly zastaveny Lidové noviny

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel šest a tři