Tradice českého novinářství
-první noviny nesly formu letáků a obsahovaly informace o politických, vojenských a náboženských otázkách
-novinářství se začalo nejvíce rozvíjet v době národního obrození
Po 70. letech se tisk rozdělil na 3 části:
1) oficiální – to co bylo schváleno – Rudé právo
2) exilový – psaná česky v zahraničí
3) samizdatový tisk – samizdat - psané samo na stroji a kopírováno přes kopírák = Černí Baroni
VÁCLAV MATĚJ KRAMERIUS
-velké zásluhy na rozvoji novinářství, psal překlady, cestopisy, kalendáře
-vydává tisk v České expedici (nakladatelství), Noviny:
Kramériusovy c. k. vlastenecké noviny (vycházely 2x týdně do roku 1825)
Pražské noviny
Schonfeldské císařsko – královské noviny
-vydávány byly dále politické a kulturní zprávy, návody pro hospodáře….
-v roce 1808 V. M. Kramerius umírá
FRANTIŠEK LADISLAV ČELAKOVSKÝ
-novinář, redigoval časopis Česká včela – u tohoto časopisu se také zasloužil o dobrou úroveň přílohy
-pracoval v redakci Pražských novin – vydávaly zprávy o domácích zvířatech a zahraničních událostech
JOSEF KAJETÁN TYL
-pracoval jako novinář
-jeho publicistika byla aktuální a bezprostřední
-měl schopnost rychle a lehce tvořit, založil:
Jindy a nyní (časopis, který byl později přejmenován na Květy)
Vlastimil (vlastenecký časopis)
Pražský posel (noviny)
Sedlské noviny (staly se vrcholem Tylovy občanské odvahy a demokratismu, noviny byly určeny venkovu)
Pomněnky
Kritika Máje (zde Tyl kritizuje rozervanost a pesimismus díla Máj)
KAREL HAVLÍČEK BOROVSKÝ
-mluvčí publicistických a kulturních potřeb národa
-vstoupil do žurnalistiky kritikou prózy Poslední Čech (kritika bezúčelného vlastenectví), dále pak kritizoval český národní život v Pražských novinách
-časté glosy, úvahy a komentáře v rubrikách tisků, byl redaktorem např.:
Pražský deník
Domácí záležitosti
Zahraniční zprávy
Národní noviny
Šotek
Slovan
-dále psal epigramy, kritiky, proti vládě atd.…
-reportáže: Obrazy z Rus
-po roce 1848 - vrcholné období jeho novinářské činnosti, v tomto roce byly zastaveny Národní noviny, poté vydal knižní soubor zásadních článků K. H. Borovského - ,,duch Národních novin“
-K. H. Borovský vedl neohrožený boj s reakcí, byl zdrojem posily a národního sebevědomí
JAN NERUDA
-nejvýznamnější novinář 2. pol. 19. stol., zavedl moderní podobu fejetonu
-v jeho článcích lze nalézt hloubku pohledu, vtip a lehkost formy
-napsal přes 2 000 fejetonů, které byly publikovány Národních listech (psal v nich, byl velký profesionál, měl vynikající postřeh)
-jeho fejetony vyjadřovaly realistické vidění světa, uspořádal je do 5 svazků podle vlastního výběru, např.:
Studie krátké a kratší
Žerty hravé a dravé
Cestopisné fejetony
-nejznámější fejetony:
Kam s ním
1. máj 1890
Výlet do kraje bídy
Svatojánský jazyk hyne
VÍTĚZSLAV HÁLEK
-byl novinářem Národních listů, psal především fejetony
JOSEF VÁCLAV SLÁDEK
-napsal působivé fejetony z jeho pobytu v Americe
SVATOPLUK ČECH
-pracoval jako novinář, napsal fejetony z Kavkazu a Krymu
JAKUB ARBES
-byl to novinář, přispíval do Národních listů a Šotku
-pro psaní protivládních brožur byl vyhozen a poté i vězněn
-pro své názory musel čelit častým domovním prohlídkám a soudům
-je obdivován pro svou občanskou statečnost a brilantní logiku
JAROSLAV HAŠEK
-psal mnoho humoristických a aktuálních článků v denících a časopisech, publikoval:
Národní listy
České slovo
Humoristické listy
Světozor
Veselá Praha
-mystifikoval čtenáře časopisu Svět zvířat – vymýšlel si zvířata a jejich chování
Sociálně – demokratický a komunistický tisk
-působí zde především přední levicový spisovatelé jako jsou:
Marie Majerová, Ivan Olbracht, Josef Hora, Julius Fučík
-noviny se dělí podle zaměření:
a – pravicové (noviny Venkov)
b – levicové (noviny Rudé právo)
c – střed Lidové noviny, ve 30. letech měly tyto noviny náklad 90.000 výtisků,-z filosofie T.G.M.),
-redaktoři Lidových novin: E. Bass, Karel Čapek, Rudolf Těsnohlídek, Ferdinand Peroutka, Karel Poláček
-literární – Moderní revue x bulvární tisk – Národní politika
EDUARD BASS
-psal veršované komentáře ke dni a byl také novinářem Lidových novin
KAREL ČAPEK
-byl demokrat, psal novinové texty, po jeho smrti byly vydány knižně
-vynikající povídky, fejetony, cestopisné články, zasloužil se o rozvoj sloupku (lit.útvar)
-působil v Národních listech a po té až do konce svého života působil v Lidových novinách
-novinářské činnosti se věnoval též jeho bratr Josef Čapek
-díla: Výlet do Španěl, Zahradníkův rok, Proč nejsem komunistou
KAREL POLÁČEK
-úspěšný novinář, píše fejetony a soudničky (příběh od soudu)
-působil v Lidových novinách
-bojoval proti frázím ,,Žurnalistický“ slovník“
JAN DRDA
-pracoval jako redaktor a po válce se stal předsedou svazu Československých spisovatelů
-působil v Lidových novinách a po válce v Rudém právo
VÁCLAV ŘEZÁČ
-vlastním jménem Václav Voňavka
-během války působil jako redaktor Lidových novin
-po válce se stává redaktorem ,,Práce“
-plní funkci ředitele svazu Československých spisovatelů kde rozhoduje o mnohých kulturních čistkách
FERDINAND PEROUTKA
-největší novinář tzv. čapkovské generace
-je spolutvůrcem moderní žurnalistiky
-odpůrce komunismu
-v exilu ovlivňoval vysokou úroveň českého vysílání Svobodné Evropy, kde byl 10 let šéfem
-působil v novinách a časopisech:
Přítomnost (týdeník)
Lidových novinách (zde byl politickým redaktorem)
Dnešek (týdeník)
Jací jsme (kniha úvah, kterou napsal)
-po roce1948 zrušeno mnoho novin a časopisů, rozšiřuje se exilový a samizdatový tisk
-nejvýznamnějším časopisem se stává exilový časopis Svědectví (=politologický čtvrtletník vydávaný v Paříži publicistou Pavlem Tigridem)
-dalším významným časopisem se stávají Listy (=politologický časopis, vydávaný v Římě Jiřím Pelikánem)
-katolické časopisy: Řád, Akord
-mezi další časopisy patří např. Reportér, Student
-vychází také množství esejů a fejetonů, které píší osobnosti jako např. Václav Havel, Josef Klíma, Pavel Kohout, Ludvík Vaculík
LUDVÍK VACULÍK
-dědic nejlepších tradic českého fejetonu a nejvýznamnější autor
-soubory fejetonů:
Sólo pro psací stroj
Jaro je tady
Srpnový rok
JAROSLAV ĎURICH
-literární časopisy
F. X. ŠALDA
-přispíval do Módního revue, dále pak 9 let vydával noviny Zápisník
-po roce 1948 – zákaz vydávání časopisů s náboženskou tématikou
-v roce 1952 byly zastaveny Lidové noviny