Česká literatura má své specifické znaky:

1) vzniká ve 3 jazycích – Staroslověnština , Latina, Staročeština

2) obtížná datace (nevíme přesně kdy památka vznikla)

3) anonymita památek (nevíme kdo je autorem)

4) zlomkovitost (dochovali se nám jen části památek)

5) památky vznikají v dlouhém časovém období (9 – 15 století)

-roku 863 přichází ze Soluňe  (Řecka, tehd. Byzantské říše) na Velkou Moravu na pozvání knížete Rastislava Konstantin a Metoděj. (Konstantin později přijal jméno Cyril)

Mise měla tyto významy: a) politický, b) kulturní-položili základ slovanského písemnictví,

c) náboženský – šířili křesťanství

Přinesli: a) písmo- cyrilice, hlaholice (vzniklo z malé řecké abecedy), jazyk staroslověnštinu (1. slovanský kulturní jazyk) a dále přinesli bohoslužebné texty

Nejstarší staroslověnská památka:  

Proglas = nejstarší staroslověnská památka, je to veršovaná předmluva k Evangeliu (Bibli, svaté písmo), která vyslovuje (vyjadřuje) právo na vzdělání, bohuslužbu a kulturu v jazyce lidu srozumitelném.

-životopisy, vyprávění historické, životopisné, v próze bez zázračných a fantastických prvků (na rozdíl od legendy)

Život Konstantinův – životopis, který napsal sám Konstantin staroslověnštinou

Život Metodějův – životopis, který napsali Metodějovi žáci staroslověnštinou

Život knížete Václava – legenda, napsána staroslověnštinou

Centrum staroslověnské vzdělanosti – Sázavský klášter

Po smrti Konstantina a Metoděje byli jejich žáci vyhnáni, staroslověnské bohoslužby byly zakázány. Staroslověnská kultura přetrvala v Sázavském klášteře, který se stal od 11. století centrem průmyslového státu

10 – 11 století --> zápas dvou kultur (staroslověnská x latinská), nové kulturní centrum – český přemyslovský stát, kult českého světce – Přemyslovec Václav – nositel vzdělanosti

Latinská literatura

r. 995 sjednocení Čech Přemyslovci, kteří vyvraždili Slavníkovce. Patronem české země byl sv. Václav.

Památky měly duchovní charakter – duchovní epika (legendy a životy slavných) a lyrika

(duchovní poezie, modlitby, písně)

Památky:

Nejslavnější - Kristiánova legenda (o životě a umučení sv. Václava a jeho babičky sv. Ludmily), LEGENDA= veršovaný nebo prozaický útvar

Chronica  Bohemorum = Kosmova kronika =vznikla ve 12. století, autor byl Kosmas (*1045,

+ 1125), vzdělanec svatovítské kapituly.

Kosmova kronika byla první česká kronika, ale napsána byla latinsky

-historicky věrohodná, téma: české dějiny od nejstarších dob (má 3 knihy-části)

Je to první dílo kronikářského typu, má vlastenecký ráz – Kosmas myslí česky ==> BOHEMIKA= česká slova v latinském textu

-prameny: nejstarší příběhy z doby pohanské („bájné podání savců“), vyprávění pamětníků,

zážitky Kosmovy

-styl: živé vypravování, přímá řeč (dialogy), podrobné charakteristiky postav, citáty od římských autorů

-začíná stavbou Babylonské věže a pokračuje líčením děje až do Kosmovi smrti

-je to tendenční dílo= straní katolickou církev, zachycuje úspěchy Přemyslovců, záměrně zde chybí zmínka o slovanské vzdělanosti

KRONIKA=literární žánr, který popisuje jednotlivé události v chronologickém sledu,

styl prost, věcný

GLOSY= české věty vpisované do latinských textů ==> pronikání a rozšiř. českého jazyka  

Staročeská literatura, vznik česky psané literatury

-přelom 13. a 14. století

Historicky nejstarší česká věta je v Litoměřickém kodexu z 11. stol.

KODEX = právnický text, soubor zákonů

Památky:

Náboženské staročeské písničky: Hospodine, pomiluj ny = Hospodine smiluj se nad námi

(objevují se zde ještě staroslověnská slova). Je to jedna z nejstarších písniček – 12-13 století

Svatý Václave, vévodo české země (tato píseň plnila funkci hymny)

Alexandreis (hrdinný veršovaný epos, autor neznámý), jsou zde popisovány činny Alexandra Makedonského. Bylo dochováno 1/3 textu – 9000 veršů, odehrává se v českém prostředí

Dalimilova kronika – 13. století. Je to první česky psaná kronika, veršovaná, vlastenecká

-opak Kosmovy kroniky, není historicky hodnověrná. Autor je neznámý

Doba Karla IV.

-14. stol.

Karel IV. :

* 14.5.1316   + 29.11.1378 

-v 8 letech zasnouben, manželky – Blanka z Valois, Anna Fádská, Anna Svídnická, Eliška Pomořanská

-byl z rodu Lucemburků

-otec: Jan Lucemburský – pocházel z rodu Lucemburků

-matka: Eliška Přemyslovna – pocházela z rodu Přemyslovců

-v roce 1348 zakládá Karlovu univerzitu (nebyla to první univerzita)

-Kulturní památky: Karlštejn, Karlův most, Chrám sv. Víta.

Nejstarší most v Praze – Juditin most

-neuměl česky

Díla, památky:

Vita Caroli – (psáno: „plural majestatius“) autobiografie (život Karla – vlastní životopis)à popisuje cestu z Francie do Čech, zážitky z mládí, zážitky z pobytu v Čechách

ASKETISMUS – odříkání světských radostí a přehnaná zbožnost

Počátky staročeského dramatu

Mastičkář (část psána latinsky a část česky), zlomek velikonoční hry (latinský podklad)

-namět: 3 Marie jdou pro vonné masti, chtějí balzamovat Kristovo tělo

-obraz středověkého tržiště, prodavači mastí a léků

 -postavy: mastičkář Postrpalk ( je vzdělaný, zištný)

                 pomocník Rubín ( je lidový, výřečný – vychvaluje léky)

-objevují se zde MAKARONISMY = střídání veršů českých a latinských

Zábavná próza

a) rytířská epika:

Tristan a Izolda

Trojanská kronika

b) světská lyrika:

- milostná píseň  - Dřevo se listem ovívá (odievá)

 - Závišova píseň (s přírodními motivy)

c) sociální satiry:

-kritika ze stanoviska nižších vrstev, díla:

Píseň veselé chudiny (= Žákovská Vagantská poezie) – o bídě, bitvě, vtipu a ironii

Podkoní a žák – spor studenta a panského služebníka o tom, kdo se má lépe – ironie a trpkost,

psáno formou dialogů, živý přístupný jazyk

Satiry hradeckého rukopisu - autoři neznámí, poprvé kritika světských i církevních nedostatků,

obraz měšťanského života. Mají 3 části:

1) Desatero kázanie božie – veršované kázání, útok na hříšníky, autor jim vyhrožuje formou přirovnání (př. osud trubců v úle)

2) 7 satir o řemeslnících a konšelích – kritika nepoctivosti a okrádání 

-české drama vzniklo z velikonočních a vánočních her, hrálo se v kostelech (= tržiště)

3) O lišce a džbánu – veršovaná bajka                                             

SMIL FLAŠKA Z PARDUBIC

-dílo: Nová rada - alegorické dílo (alegorie = jinotaj)

-zvířata dávají rady svému králi – lvovi, jak má vládnout

Claretův slovník – 14. stol. – nejstarší slovník