-po roce 1848- osvobozenecká revoluce v Praze – nastolen Bachův absolutizmus, silná cenzura tisku, díla která vycházejí jsou zpátečnická, literatura a kultura stagnuje
-situace se mění v 2 pol. 50. let – rozvoj literatury a kulturního života, vznikají nové spolky, např. Sokol (= tělovýchovný spolek, zakladatel Tyrš a Figner), Hlahol (pěvecký spolek)
-rozvoj literárního almanachu (= sborník, sbírka literárních textů od různých autorů)
- v roce 1855 Josef Václav Frič puštěn z vězení, poté napsal „Almanach Lada Nióla“
-1858 vychází další sborník– „Almanach Máj“, redaktorem byl Josef Barák, (přispívali také: Neruda, Erben, Němcová, Hálek, Světlá, Arbes)
Program májovců:
bojovat proti sociálnímu a národnostnímu útisku
tvořit díla v duchu lidových tradic (tvorba pro lid a o něm)
tvořit díla realisticky
úsilí povznést českou literaturu umělecky na světovou úroveň
K májovcům patřily:
Jan Neruda
Vítězslav Hálek
Jakub Arbes
Karolína Světlá
JAN NERUDA
-nar. r. 1834 v Praze na Újezdě, zemřel v roce 1891 v Praze na Malé Straně
-jeho matka byla služka, otec byl vojenský vysloužilec, pracoval jako kantýnský
-poté se přestěhovali na Malou Stranu do domu U Dvou Slunců do Ostruhové ulice, kde si otevřely obchod Koloniál
-vystudoval gymnázium na Malé Straně, po maturitě studuje práva a filosofii, studia z finančních důvodů nedokončil à odjíždí na cesty (Paříž, Balkán, Egypt)
- živil se a pracoval jako novinář v Národních listech
-nikdy se neoženil i když měl 4 známosti
- milostný vztah s Karolínou Světlou v dopisech => vzniklo z toho dílo
-jeho tvorba se člení na:
1) Poezie
2) Novinářství
3) Próza
Ad 1) Poezie:
Hřbitovní kvítí (jeho první básnická sbírka z roku 1858, básně jsou označeny čísly a jsou pesimistické, hořké, ironické, satirické a smutné, kritika přijala sbírku velmi záporně, protože se nehodila obsahově do doby plné nadšení a elánu)
Knihy veršů (sbírka napsána v roce 1868, obsahuje společensko-kritické milostné básně a různorodé verše, rozdělena podle oddílů), nej. básně: Vším sem byl rád (nejznámější z nich)
Dědova mísa
Písně kosmické (tato básnická sbírka byla napsána v roce 1878, básně oslavují člověka, rozum a vesmír, vztah člověka a kosmu, básně jsou optimistické, oslavují technický pokrok, nemají název a jsou číslované, kladné přijetí), nejznámější básně:
Jak lvové bijem o mříže
Vzhůru již hlavu, národe
Prosté motivy (obsahuje intimní a přírodní lyriku, sbírka má 4 části (Jaro, Léto, Podzim, Zima)
Balady a romance (vychází z lidové tvorby a zaměňuje žánr balady a romance, básně jsou epické, tzn., že básně mají děj, nejznámější básně:
Zpěvy páteční (tato sbírka byla vydána po jeho smrti, vydal ji Jaroslav Vrchlický, objevuje se národní a vlastenecká lyrika, dále motivy náboženské a otázky národností, věří ve slavnou budoucnost národa, nejznámější básně:
Láska
Jen dál
Ad 2) Novinářství:
-Neruda byl publicista, napsal přes 2000 fejetonů (fejeton = článek pod čarou, reaguje vtipně na aktuální téma nebo problém), pracoval také v Národních listech
4 nejslavnější fejetony:
- Kam s ním? (popisuje, jak se nemohl zbavit matrace)
- Svatojánský jazyk hyne (o českém jazyce, vyjádřena potřeba vzdělání a vážit si svého jazyka)
- Máj 1890 (reakce na oslavu svátku práce)
- Výlet do kraje bídy (Neruda navštěvoval Hořovice, nazval je českým betlémem, cvočkářské boje)
Ad 3) Próza:
Trhani (je o dělnících, kteří pracovali s trhavinou při stavbě železnice)
Arabesky (povídky z Malé Strany z Nerudova života, nejznámější: Byl darebákem)
Povídky malostranské (vrcholný soubor Nerudových próz, cyklus 13 povídek, realisticky líčí život, některé postavy skutečně existovaly, povídky vynikají městskou charakteristikou), nej. povídky:
Týden v tichém domě (nejdelší povídka)
Pan Ryšánek a Šlégl
Doktor Kazisvět
Hastrman
O měkkém srdci paní Rusky
Jak si pan Vorel nakouřil pěnovku (hlavní postavou je pan Vorel, který si na Malé Straně otevřel krám s kroupami, jelikož tam pořád kouřil dýmku, nikdo tam nechodil a on zkrachoval a oběsil se)
Přivedla žebráka na mizinu (hlavní postavou je žebrák Vojtíšek a baba miliónová, je to o žebrákovi, kterému se díky svému čistému oblečení a laskavému obličeji vede dobře, proto si ho chce vzít za muže jedna žebračka, on ji však odmítne a ona o něm rozšíří pomluvu, že je bohatý, v závěru povídky zemře na promrznutí)
U Tří lilií
VÍTĚZSLAV HÁLEK
-narodil se v roce 1835 v Dolínku u Mělníka, zemřel v roce 1874
-pocházel ze selské rodiny
-byl považován za nejlepšího básníka
-studoval gymnázium v Praze, poté filosofická studia na filosofické fakultě v Praze
-pracoval jako redaktor v Národních listech
-byl Nerudovým přítelem a spolupracovník
-psal čtivé verše – žádné rozpory, příjemná témata a některé jeho básně zhudebnil Antonín Dvořák nebo Bedřich Smetana
Večerní písně (básnická sbírka z roku 1858, témata: láska a radost ze života, básně jsou milostné, přírodní, vlastenecké, optimistické, zpěvné a melodické, prosté, jednoduché citové verše)
V přírodě (básnická sbírka, ve sbírce se objevují motivy venkova, přírody a občas sociální motivy)
Na statku a v chaloupce (povídka, rozdílné prostředí, autor srovnává sociál. rozdílné životy postav)
Pod pustým kopcem
Muzikantská Liduška (opět řeší sociální problémy, rodiče nutí hlavní hrdinku do sňatku a ona se z nešťastné lásky zblázní)
Na vejmiňku (povídka, srovnávání mladé a staré generace, řeší mezigenerační vztahy)
Poldík Rumař (povídka odehrávající se v Praze)
Kovářovic Kačenka
-témata jeho povídek: nešťastná láska, způsobená majetkovými poměry, mezigenerační vztahy, vztahy mezi chudými a bohatými
KEROLÍNA SVĚTLÁ
-narodila se v Praze roku 1830, zemřela v roce 1899
-vlastním jménem Johana Rottová
-měla sestru Sofii Rottovou, ta byla také spisovatelka pod přezdívkou Sofie Podlipská, která měla vztah s Jaroslavem Vrchlickým
-Karolína Světlá pocházela z bohaté měšťanské rodiny německého původu
-vzdělávala se soukromě
-byla provdána za profesora Petra Mužáka – manželství nešťastné, po ztrátě dcery odjíždí do Podještědí do vesničky Světlá
-měla silný citový vztah k Nerudovi
-psala povídky a romány z vesnického prostředí hlavní postavou je vždy žena, morálně silná
-povídky z venkovského prostředí:
Frantina (ženské jméno)
Nemodlenec
Kantůrčice (hanlivý název pro studovanou ženu)
Hubička (hlavní postavy: Vendulka a Lukáš, tuto povídku zhudebnil Bedřich Smetana)
-povídky z pražského prostředí:
Zvonečková královna (historický námět)
Černý Petříček (negativní hrdina)
-romány:
Kříž u potoka (hlavní hrdinkou je Eva Potocká, která pomocí své lásky zlomí kletbu, která je uvalena na rod Potockých)
Vesnický román
JAKUB ARBES
-narodil se v roce 1840 v Praze na Smíchově, zemřel také v Praze v roce 1914
-pocházel ze sociálně slabé rodiny, prozaik
-studia na technice nedokončil --) stal se novinářem, od roku 1867 působil v Národních listech
-díky svému radikálnímu postoji se na čas ocitl ve vězení a v roce 1877 byl propuštěn
-poté se živil literaturou, byl také vůdčí osobností pražské umělecké bohémy
-zakladatel nového žánru ROMANETO (= nový žánr, novela, má napínavý děj s fantastickými prvky, je zde vždy nepochopitelná záhada, ale na konci rozumově vysvětlena, řeší otázky sociální, etické, vědeckého pokroku, apod., Romaneto bylo vlastně předchůdce sci-fi žánrů)
Romaneta:
Ďábel na skřipci (1866, horor, sci-fi)
Sivooký démon (1873, horor, sci-fi)
Svatý Xaverius (1873)
Ukřižovaná (1876)
Newtonův mozek (1877, sci-fi)
Etiopská lilie (1879)
Díla se sociálními prvky:
Kandidáti existence
Štrajchpudlíci (tak se říkalo tiskařskému dělníkovi)
Moderní upíři
2024 ©