2.pol. 20. století SVĚTOVÁ LITERATURA

Napsal Maturita (») 11. 12. 2011 v kategorii Literatura, přečteno: 2292×

Obraz války

1939 – 1945    II. světová válka

od 40. let        tzv. studená válka (SSSR x USA)

do r. 1989       padla Železná opona (Berlínská zeď)

v srpnu 45 svržení atomových bomb Nagasaki a Hirošima

Obraz války v literatuře

A) patos, hrdinský boj proti fašismu (sovětská literatura)

B) protiválečná literatura se satirickým zaměřením (anglosaská literatura)

C) obraz válečných krutostí, forma dokumentu a angažovaná literatura

D) židovská tématika, literatura z koncentračních a pracovních táborů

ad A)

Boris Polevoj – Příběh opravdového člověka – hl. hrdina Alexej Meresjev, letec, který byl sestřelen Němci, 18 dní se vlekl za záchranou se zlomenýma nohama, které mu byly nakonec amputovány, silou vůle se naučil chodit s protézami a vrátil se na frontu (dokonce létal)

Michail Šolochov – Osud člověka – voják přijde ve válce o celou rodinu, nachází smysl života v péči o sirotka

Alexandr Fadějev – román Mladá garda

ad B)

Joseph Keller (americký autor) – Hlava XXII – protiválečný satirický román, který se odehrává během války na malém ostrově Pianola, kde je letecká základna, hl. postava kpt. Yossarian se snaží co nejdříve odejít, nejdříve to zkusí oficiální cestou (Nařízení: Za blázna se nemůže prohlásit člověk sám, ale pokud to neudělá, je považován za zdravého), nakonec se mu povede dezertovat, ale válka ho poznamená na celý život

Patrick Ryan (angličan) – humoristický román Jak jsem vyhrál válku

ad C)

Norman Mailer – román Nazí a mrtví (1948) – odehrává se v Tichomoří, odhaluje průběh bojových akcí am. průzkumné čety, snaha přežít X cynismus nadřízených, voják X velitel, román má zajímavou kompozici, je podkládán retrospektivami (stroj času), které ukazují postavu v civilním životě před válkou

James Jones – dokument: až na věky – popisuje život vojenské posátky na Hawai, hl. hrdina dezertuje a je zastřelen svoji vlastní posádkou,

Autor se sám psychicky zhroutil v roce 1944 ve vojenské službě

Ad D)

Anna Franková – Deník Anny Frankové – kniha vydána po válce jejím otcem, byl adresovaný fiktivní přítelkyni Kitty, zachycuje skrývání 13leté dívky během války, Anna vyniká chutí k životu vnitřní silou, umírá v koncentráku v roce 1945

Mičihiko Hačija (lékař) – Deník z Hirošimi

Robert Merle – Smrt je mým řemeslem – (fikce) svědectví nacistického důstojníka, inspirováno osobními zápisky Rudolfa Hősse (vysoký důstojník), sebeobhajoba, hl. postava Rudolf Lang

Další autoři

William Styron – Sophiina volba – vypravěčem je mladý spisovatel Stingo, který po válce potkává polskou emigrantku Sophii, která žije s psychicky nemocným mužem Nathanem, Stingovi se postupně odkrývá pravda o minulosti Sophie, nejdůležitější volba jejího života je rozhodnutí mezi svými dvěma dětmi, Osvětim přežije pouze Sophie, ale společně s Nathanem spáchá sebevraždu, román ukazuje nemožnost nového začátku pro válkou postižené lidi

Existencionalismus

- filozofický směr v Německu (němečtí filozofové Jaspers, Heideger)

- přichází po 1. sv. v.

- člověk je opuštěný bohem, prožívá existenční problémy, zoufalost, ve složitých životních situacích si uvědomuje svoji svobodu a nachází sám sebe

- od 40. let 20. století existencionalismus ve Francii

Albert Camous (1913 – 1960) - narodil se v Alžíru, později působil v Paříži, 1957 Nobelova cena za literaturu (za celoživotní postoj)

            dílo: román Mor; novela Cizinec – vypravěč Mersault zastřelí na pláži Araba, je odsouzený k smrti, ve vězení se zabývá myšlenkami o smyslu života; novela Pád; psychologický spis Mýtus o Sisyfovi

Jean Paul Sarte (1905 – 1986) – navštívil Prahu, filozof, novinář, spisovatel, levicově zaměřený autor, 1964 odmítl Nobelovu cenu, „Člověk je svobodný pouze tehdy, když je aktivní.“

            díla: Hnus - román; Zeď – soubor povídek (povídka Místnost- hl. postavy: Eva, Pierre, Charles, Eva je šťastně provdaná ovšem její muž Pierre je blázen, projeví se to těsně po svatbě, odřezává se od světa); Mouchy – drama;

Neorealismus  

(objevuje se i v Italské kinematografii)

- italská próza 40. – 50. let

- znaky: hodnověrnost, dokumentárnost, užití hovorového jazyka, zájem o běžný život

Alberto Morava(1907 – 1990) - hl. představitel neorealismu, prozaik, dramatik, lit. kritik, náměty k jeho knihám válečná, poválečná Itálie, sociální tématika, využití filmové techniky

            dílo: román Horalka – odehrává se během války 43-44, matka s dcerou utíkají před válkou z Říma na venkov (do hor), nejhorší zážitky je paradoxně prožijí na zpáteční cestě do osvobozeného Říma, kde jsou znásilněny marokskými vojáky; román Římanka; román Nuda

Absurdní drama

- 50. 60. léta 20. století

- vyjadřuje pocit osamění, ztrátu schopnosti domluvit se s ostatními, jazyk ztrácí svoji dorozumívací funkci, autor popírá fráze, přísloví, dialog, probíhá jako 2 monology vedle sebe

-veškeré lit. drama zastoupeno Václavem Havlem

Samuel Beckett (1906- 1989) – Ir, psal anglicky a francouzsky, studoval románské jazyky          dílo: drama Čekání na Godota – hl. postava Vladimír a Estragon čekají neznámého Godota, Godot = bůh – příležitost – začátek, Godot nepřijde, člověk zůstává sám na své otázky

Eugena Ionesco - francouzský dramatik,

divadelní hry: Plešatá zpěvačka – manželé Smithovi očekávají návštěvu manželů Martinových, jejich konverzace nabírá na agresivitě, v závěru se vše obrací a začíná od začátku, základní konverzace jsou fráze, klišé a nesmysly -> autor popisuje každodenní stereotyp manželského života;  Židle; Nosorožec

Edward Albee – popisuje člověka v krizových situacích

            hra: Kdo se bojí Wirginie Woolfové – večírek plný přetvářky, odcizení manželů;

Smrt Bessie Smith – skutečná událost, americká zpěvačka jazz/blues

István Örkény – Kočičí hra

Magický realismus

- autoři hispánského původu (jižní a střední Amerika)

- experimentují s jazykem

- stírají rozdíl mezi snem a realitou

- používají prvky se starých mýtů, rituálů

Gabriel García Marquez – narozen v Kolumbii, velký vliv vyprávění prarodičů, studoval v Bogotě, pobýval v Paříži, novinář na Kubě

            dílo: Sto roků samoty – vydáno v roce 1967, román popisuje osudy rodiny Buendíů ve vesničce Macondo -> vesnice i rodina se rozrůstá, civilizace přináší nové vymoženosti, ale i války, z prostých a přirozených lidí se stávají manipulanti se zlozvyky -> zachránit městečko by mohla jen opravdová láska, ale i ta je prokletá (teta a synovec)- podle staré kletby se narodí dítě s prasečím ocáskem, přinese zkázu rodině i městu

Kronika ohlášené smrti – novela s detektivní zápletkou, řeší etickou otázku

kolektivní víry, hl. postava Santiago Nasar, který svede mladou dívku, její rodina ho zabije za zhrzení jejich rodiny, chtějí navrátit čest rodiny

Čingiz Ajtmatov – kirgizský spisovatel, psal i rusky, v románech se zabývá vlivem politiky na život člověka

            dílo: novela Džamila – se prohřešuje proti starým zvykům, zamiluje se do nesprávného člověka, obhajoba práva na lásku, staré předsudky a zvyky; román Stanice bouřna; román Popraviště

Michael Bulgakov – ruský spisovatel, lékařské povídky, román Mistr a Markétka

Postmodernismus

- objevuje se 60. -70. letech 20. století

- projevuje se v architektuře, odmítavý postoj proti avantgardě (moderně)

- návrat k uměleckým slohům minulosti

- v literatuře se projevuje míšení žánrů (v jednom románu detektivka, historie, filozofie)

- užívá se metoda polimpsestu  (-> cizí staré citace s autorovými poznámkami = textem, jsou to rukopisy psané na starší texty)

Milan Kundera – Nesnesitelná lehkost bytí

Dan Brown – Šifra mistra Leonarda

Umberto Eco – Jméno růže – Itálie 14.století, klášter, detektivní, filozofický, historický román, příběh vypráví starý mnich Adso, který se svým učitelem františkánem Vilémem z Baskervilu vyšetřoval vraždy v Benediktýnském klášteře, klíčem k záhadě se stává Aristotelův spis „Poetika“, který knihovník napustil jedem

 

Beatnická generace

- 50.léta USA

beat     = zbitý, unavený životem

            = blažený

- beatníci vystupovali proti konzumní společnosti, tradičním hodnotám (rodina), disciplíně, morálce

- hipster -> svoboda mimo společnost (osobní svoboda)

  squartes -> spořádaní lidé (paďouři)

- znaky:

            - hledali intenzivní prožitky pomocí drog

            - volný způsob života (rychlá jízda, jízda stopem), volné vztahy

            - šokující móda, dlouhé vlasy

            - zájem o východní filozofii, náboženství (budhismus), ekologické aktivity

            - navázalo hnutí Hippies

- hudba:

            - kytarista Jimi Hendrix

            - zpěvačka Patti Smith

            - skupina Velvet Underground

-výtvarné umění:

            - Andy Warhoul – živil se reklamou, návrhy kulis

Alan Ginsberg – básník, homosexuál, jeho poezie se stala základem undergroundu 60. let., syn ruské emigrantky ->Kadiš báseň o mámě, sbírka Kvílení (1956)-> veřejně ji přečetl, obrazy plné obcésnosti, přirozenosti a vizí pod vlivem drog (vynikalo opravdovství prožitku revoltou 

Jack Kerouac – nejpopulárnější beatník, chlubil se šlechtickými předky, nedostudoval, v r. 1942 nástup do armády (námořnictvo) -> propuštěn, na konci 40.let cestoval po Americe, měl různá zaměstnání (např. česač bavlny), na jedné cestě se seznámil s Nealem Cassidy (předloha k postavě Deana Moriarty z románu Na cestě)

            romány: Doktor Sax, Maloměsto a velkoměsto,   Na cestě – původně napsán na roli papíru bez interpunkce, popisuje volný styl života (autostop, drogy, sex), vydán až po 6 letech (napsal za 3 týdny)

Lawrence Ferlinghetti – založil v San Franciscu knihkupectví a vydavatelství pro beatnickou generaci „CITY LIGHTS“ , sbírky: Lunapark v hlavě, Ona

Charles Bukovski – psal až v 80. letech, povídky: Všechny řitě světa i ta má,    Holywood

Ken Kesey (1935-2001) – spisovatel stojící mezi beatníky a hnutí hippies ,  

román Vyhoďme ho z kola ven  - vyprávěč indián Bromden, o kterém si všichni myslí, že je hluchoněmí, do psychiatrické léčebny přichází McMurphy, který svou živelností provokuje Velkou sestru, pro pacienty je to spasitel, který se pro změnu poměrů obětuje, podstupuje lobotomii, indián Bromden ukončí jeho trápení (udusí ho polštářem)   -> 1975 Miloš Forman natočil film (5 Oscarů) „ Přelet nad kukaččím hnízdem

Rozhněvaní mladí muži

- r. 1944 ve VB byl vydán zákon, který umožňoval studovat lidem nižší třídy

- mladá generace autorů vystupovala proti konservatismu a konvencím, byli levicově zaměřeni, používali satiru, sociální kritiku a černý humor, do literatury přinesli hovorový jazyk, časté téma -> hrdina znechucený společností, který se paradoxně dostává do vyšší společnosti výhodným sňatkem

Kingsley Amis – vytvořil tzv. univerzitní román, r. 1954 vydal knihu Šťastný Jim – bestseller, satirický román, hl. hrdina pedagog Jim Dixen, který bojuje proti snobismu a kariérismu, vytváří trapné situace, zesměšňuje své kolegy (výroční přednáška univerzity), sám končí v náručí Kristýny- dívky z vyšší společnosti

- další autoři:

            John Wain – román Pospíchej domů

            John Osborne – napsal divadelní hru Ohlédni se v hněvu -> podle této hry se nazývají „rozhněvaní mladí muži“

            John Brain – Místo nahoře

Nový román

- 50. léta 20. století ve Francii

- typ románu, který odporuje klasickému románu

- znaky:           -

chybí vševědoucí, objektivní vypravěc

převažuje detailní popis

 dílo postrádá souvislý děj a konkrétní postavy (ona, on)

 na realitu je nahlíženo z různých úhlů, aniž by se odhalila ta pravdivá (detektivky)

 navazuje na Kafku, Dostojevského a Prousta

Alain Robbe-Grillet /robgrié/ (1957 – 2008) – původně zemědělský inženýr, sepsal teoretický spis Nový román – odmítl chronologickou kompozici, psychologii postav,  

La jalouse -> překládáno jako žárlivost, druhý význam je žaluzie, vypravěčem je manžel, který v díle figuruje jako pozorovatel, nikde se o něm nemluví,  kniha je založena na popisu chování jeho manželky, která udržuje vztah se sousedem Francem, nikdy se však nedozvíme zda jsou milenci nebo jen přátelé,    Gumy – detektivní román

Claude Simon

Nathalie Sarrautová – ruska

Literatura s prvky SCI-FI

- druhy:           - fantasy: nadpřirozené bytosti, inspirace pohádkami, legendami a mýty, obrací se k minulosti, boj dobra se zlem

                        - hard sci-fi: drží se původní vědecké podoby žánru

                        - kyberpunk: symbióza člověka s moderní technikou, počítači

                        - space opera: dobývání vesmíru

                        - antiutopie: zabývá se totalitní mocí

- antiutopie (na počátku 20. století)

            => zabývá/varuje před totalitní mocí

            - utopie = něco idylického T. Moore -> spis Utopie, ideální společnost

            Herbert George Wells – Stroj času (o degeneraci lidstva),   Válka světů (invaze mimozemšťanů)

            George Orwel – britský spisovatel, sloužil jako policista v Barmě, ze služby odešel kvůlo výčitkám svědomí z praktik totalitní koloniální vlády -> celý život bojoval proti totalitní moci

bajka Farma zvířat -> o poměrech v sovětském svazu,    román 1984 –napsal ho v roce 1948, vize budoucí totality, ukázal různé prostředky k udržení moci (Velký bratr tě sleduje)

Zakladatelé žánru SCI-FI

Thomas Hoore – utopie; Merry Shelleyová – Frankenstein; Jules Verne – 20 000 mil pod mořem,
2 roky prázdnin, napsal 65 románů; H.G. Wells; Jakub Arbes; Karel Čapek; Ondřej Neff – založil internetový server Neviditelný pes; Josef Nesvadba – Tarzanova Smrt; Ludvík Souček – literární fakta;

50.léta Velká TROJICE SCI-FI

- Isaac Asimov – Já,robot – zfilmováno, několikadílný román Nadace (zabývá se vesmírem)

- Artur C. Clarke – vynálezce a spisovatel, kniha 2001: Vesmírná odysea – vypráví o vlivu mimozemské civilizace na vznik člověka (černý obelisk ovládá myšlení lidoopů a polidští je), zfilmoval Stanley Kubrick

- Robert A. Heinlein – Hvězdná pěchota, Vládci loutek

Ray Brudbary – Marťanská kronika, 451°F – stupeň kdy hoří papír, kniha píše o totalitní společnosti, kde je zakázáno číst knihy -> jsou pálené na hranicích, lidé se uměle udržují v nevědomosti, kdo čte chce být svobodný

Literatura Fantasy

John Ronald Reuel Tolkien

            - narozen v jižní Africe (1892-1973), ve 3 letech se přestěhoval do Anglie, brzy osiřel, vychovával ho katolický duchovní a teta, byl nadaný na jazyky, studoval na Oxfordu, od roku 1925 byl na Oxfordu profesorem, v 1. sv. v. bojoval na frontě

            - společně se spisovatelem C. S. Lewisem (Letopisy Narnie) a s dalšími vytvořil literární skupinu The Inklings (= matná představa,naděje) ->četli si vzájemně SCI-FI texty

            - dílo: Hobit aneb cesta tam a zase zpátky , Pán prstenů (Společenstvo prstenů, Dvě věže, Návrat krále) zfilmoval režisér Peter Jackson, Silmarilion – navazuje na Pána prstenů a dokončil to jeho syn Christopher

Joanne K. Rowlingová – Harry Potter

Detektivní a hororová literatura

- zakladatelem je Edgar Allan Poe - Černý kocour, Vraždy v ulici Morgue (detektivky), Jáma a kyvadlo (horor)

- autoři detektivních románů: Arthur Coran Doyle [konan dojl]

            vytvořil postavu: Sherlock Holmes

Agata Christie – Hercule Poirott, Hastings

Raymond Chandler (50. léta) - Phill Marlowe

hororový román – začátky v černém (gotickém) románu (iracionální, hrůzostrašný příběh)

(Mary Shelleyová – Frankestein)

R.L.Stewenson – Podivný příběh doktora Jekylla a mistra Hyda

Bram Stoker – Dracula

Alfred Hitchcock [hitčkok] - Psycho, Ptáci

Stephen King – Misery, To, Hřbitov zvířátek, - první autor, který vydal svůj román po internetu

další autoři: Günter Grass

Americká literatura 2. poloviny 19. století

Woody Allan

            - *1935, herec, režisér, scénárista, spisovatel, vyniká intelektuálním humorem, píše o lidech z velkoměsta a o častých problémech v milostných vztazích, které řeší pomocí psychoanalitiků

            - dílo: povídky – Vedlejší příznaky (povídkový soubor, vydaná r. 1980)

            - filmy – Zahraj to znovu Same, Hana a její sestry, Všechno, co jste chtěli vědět o sexu, ale báli jste se zeptat,

Robert Fulghum [fuldžum]

            - * 1933, humorista, pastor, píše krátké fejetony a úvahy

            - dílo: Všechno co opravdu potřebuji znát, jsem se naučil v mateřské školce, Už hořela, když jsem si do ní lehal

John Irving

            - žije v New Yorku, prozaik, studoval v Pittsburgu a Vídni, stal se univerzitním profesorem anglické literatury 19. století

            - dílo: Pravidla moštárny, Svět podle Garpa – hl. postava je spisovatel Garp, jeho matka se rozhodla žít bez muže, pracovala jako zdravotní sestra, počala ho s pacientem, který o sobě nevěděl, Garp se stane spisovatelem proto, aby získal Helenu za ženu, ožení se, má 2 syny, své manželství si oba koření drobnými nevěrami, Helena pracuje jako profesorka, Garp zůstává v domácnosti, celý život bojuje s nočními můrami a strachem o svoji rodinu, paradoxně sám způsobí tragédii – jednoho syna zabije a druhého zmrzačí při autonehodě, končí to vraždou matky a i Garpa,   v románu se objevují aktuální témata současné americké společnosti (strach z násilí, homosexualita, mezilidské vztahy)

Jerome David Salinger

            - románm Kdo chytá v žitě (1951) – psychologický román, psaný hororovým jazykem, hl. hrdina je student Holden Coulfield, který odmítá svět dospělých, několikrát je vyloučen ze školy, ke své rodině se vrací kvůli malé sestřičce Phoebe, kterou miluje,  Hodlen vypráví řadu vzpomínek a zážitků s odstupem 1 roku v sanatoriu

Další autoři:

Arthur Hailey

            - oblíbený autor, který píše příběhy se zajímavými zápletkami z určitého profesního prostředí

            - romány: Letiště, Hotel, Konečná diagnóza

Ira Levin

            - inspirace gotickým románem a hororem

            - Rosemary má děťátko, Stepfordské paničky

William Saroman

            - píše především povídky, oslava životního elánu, humor

            - Odvážný mladý muž na létající hrazdě

Ruská literatura

- v období socialismu ztratila návaznost na světovou literaturu, knihy byly vydávány až s 30letým zpožděním, řada autorů byla popravena nebo uvězněna v pracovních táborech nebo musela emigrovat

- Stalinův režim poslal do koncentračních táborů přes 600 autorů

- představitelé:

Alexandr Solženicyn(1918 – 2008 ?)

            - absolvent matematické fakulty, 8 let byl na nucených pracích kvůli výrokům o Stalinovi, 1956 rehabilitován, v 60. letech zákaz publikování, byl obviněn z vlastizrady a násilím odvezen do Německa, do Ruska se vrátil až v r. 1994

            - dílo: Jeden den Ivana Děnisoviče – svědectví o atmosféře v pracovních táborech, Rakovina, Souostroví Gulag

Ivan Bunin

            - psal povídky: Míťova láska

Vladimir Nabokov (1899-1977)

            - Lolita

Hodnocení:     nejlepší   1 2 3 4 5   odpad

Komentáře

Zobrazit: standardní | od aktivních | poslední příspěvky | všechno
Článek ještě nebyl okomentován.


Nový komentář

Téma:
Jméno:
Notif. e-mail *:
Komentář:
  [b] [obr]
Odpovězte prosím číslicemi: Součet čísel devět a čtyři